//MÝTY, FAKTA, VYSVĚTLENÍ K NOVELE ODDLUŽENÍ

MÝTY, FAKTA, VYSVĚTLENÍ K NOVELE ODDLUŽENÍ

MÝTY

Česko je zemí chudoby.

FAKTA:
Statistiky ČSÚ, ČNB i Eurostatu ukazují ČR jako zemi s nízkou mírou zadluženosti domácností a s nejnižší mírou chudoby v EU.

VYSVĚTLENÍ:
Rozdíl mezi pozitivními statistikami státních institucí, mezinárodních organizací a obecným míněním vychází z nezkušenosti veřejnosti s krizovými procesy. Po sametové revoluci došlo k nárůstu zadluženosti občanů, posléze k exekucím a osobním bankrotům. Čísla se nám zdají vysoká, protože jsme začínali od nuly, ale v evropském srovnání je Česká republika ve výjimečně dobrém postavení.

MÝTY

Milion lidí se nachází v dluhové pasti.

FAKTA:
Tento údaj nelze přesně statisticky ověřit. Podle statistiky účtů domácností vedených ČSÚ a podle nízké míry úvěrů v selhání zpracované ČNB jsou čeští občané schopni splácet své závazky dobře. Podle Eurostatu jsme dokonce druzí v EU.

VYSVĚTLENÍ:
Údaj vychází z mapy exekucí, což je brilantní projekt, který srozumitelnou formou ukazuje rozvrstvení exekucí po celé ČR. Projekt má však metodologickou mezeru, neboť čerpá ze zdrojů Centrální evidence exekucí obsahující kumulované počty případů. Tedy i exekuce zemřelých lidí, lidí osvobozených od dluhů anebo ukončené exekuční případy, které zůstaly viset v evidenci při přebírání exekutorských úřadů. Ve skutečnosti bude reálný počet exekučních dlužníků významně nižší než uváděných 863 tisíc.

MÝTY

Dlužníci jsou obětí nelítostných věřitelů.

FAKTA:
Při znalosti struktury dluhů konkrétních dlužníků a hlavně důvodů vzniku časově prvních závazků, je zřejmé, že dlužníci si za své dluhy mohou sami. Když si položíme otázku, zda by se lidé zadlužili i ve férovém finančním prostředí, tak odpověď zní ano. Většina lidí by tak jako tak byla zadlužená, pouze jejich dluhy a zejména příslušenství by bylo nižší.

VYSVĚTLENÍ:
Podle oficiálního vládního stanoviska i názoru většiny politiků jsou dlužníci oběti věřitelů. Tento názor sdílí i část veřejnosti. Důvodem jsou neférové až lichvářské praktiky některých věřitelů v období po roce 2000. Také vysoké přísudky advokátů za bagatelní pohledávky či excesy exekutorů při vymáhání dluhů přispěly k jednoznačnému veřejnému odsudku všech aktérů vymahačského kolotoče. Část české veřejnosti sympatizuje s dlužníky a pociťuje antipatii vůči „predátorům“ věřitelům a „zlým“ exekutorům.

MÝTY

Dlužníci nejsou schopni dluhy platit.

FAKTA:
Dlužníci jsou schopni splácet své dluhy lépe, než se předpokládá. V oddlužení podle dosavadních podmínek insolvenčního zákona lidé průměrně uhradili v pětiletém splátkovém cyklu 56 % z hodnot svých dluhů. Čtvrtina z nich s nezajištěnými dluhy dokonce uhradila 100 %. I senioři 65+ vrátili svým věřitelům v průměru 49 % z hodnoty přihlášených pohledávek.

VYSVĚTLENÍ:
InsolCentrum provedlo komplexní analýzu dat z deseti let existence osobních bankrotů v ČR. Do oddlužení se přihlásilo 200 tisíc lidí, a z toho 150 tisícům soudy přístup schválily. 15 tisíc případů odpadlo a 35 tisíc lidí dosáhlo rozhodnutí soudu, že jsou od dluhů osvobozeni. Dalších 100 tisíc lidí úspěšně splácí.

MÝTY

Zmírněné podmínky oddlužení připravujeme pro lidi v dluhových pastích – typickým příkladem jsou chudé matky samoživitelky nebo bezmocní senioři.

FAKTA:
Na otázku, kdo jsou hluboce zadlužení lidé s mnohačetnými exekucemi, neumíme přesně odpovědět. Zatímco o lidech, kteří prošli současným oddlužením, toho víme hodně, o lidech v exekucích známe pouze kumulované údaje z mapy exekucí.

V InsolCentru jsme provedli bleskový průzkum dat o 208 tisících exekučních dlužníků, kteří jsou vedeni v živých exekučních řízeních. Nejčastějšími exekučními dlužníky jsou lidé mezi 41. a 50. rokem, kteří tvoří 28 % všech dlužníků. Ve všech věkových kategoriích převažují muži, je jich 63 % z celkového počtu dlužníků. Mladí lidé do 30 let představují 14 % z celku, senioři nad 65 let pouze 6 %. Lidé v produktivním věku mezi 31 a 60 roky tvoří ¾ všech dlužníků – bylo jich celkem 155 tisíc.

Z interních dat o dlužnících, jejich dluzích, majetku i způsobů splácení vyplývá, že část lidí není schopna své dluhy platit, část se placení více či méně úspěšně vyhýbá a část splácí. Nelze říci, že by většina dlužníků v produktivním věku byla nezaměstnaná, a pobírala podporu. Podle údajů úřadů práce má z 215 662 nezaměstnaných lidí exekuci pouze 48 tisíc lidí.

VYSVĚTLENÍ:
Skupina lidí, na jejichž majetek je vedena exekuce, je velmi široká. Paušální tvrzení, že exekuční dlužníci nejsou schopni splácet své dluhy, a že jim proto musíme co nejvíce zmírnit podmínky oddlužení, není správné. Měli bychom o dlužnících vědět více, abychom jim byli schopni připravit podmínky oddlužení na míru. Paušálním stanovením pravidel některým dlužníkům ublížíme, protože oddlužení nedosáhnou a některým umožníme hladce vyváznout z dluhů, i když by mohli uhradit více.

MÝTY

Morální hazard dlužníků vyloučíme tím, že soudy budou na konci pětiletého období posuzovat, zda dlužník vynaložil veškeré úsilí, a případně oddlužení neschválí.

FAKTA:
Úplně zapomínáme, že oddlužení se bude vztahovat i na nové dlužníky. A lidé v současnosti mají lepší ekonomickou kondici a lépe splácí. Lze s velkou pravděpodobností říci, že nově vznikající dlužníci by byli schopni uhradit ještě více než průměrně 56 % z výše svých dluhů. A pravděpodobně by také 100 % zaplatila více než čtvrtina dlužníků s nezajištěnými dluhy. Ale těmto novým dlužníkům připravujeme proceduru s 60 % za 3 roky či 30 % za 5 let bez zkoumání jejich vynaloženého úsilí. A tito lidé samozřejmě nabízenou možnost využijí, a zaplatí méně, než by mohli.

VYSVĚTLENÍ:
Čeští lidé jsou historicky velmi adaptabilní na změnu prostředí a využívání nejasných pravidel. Vzpomeňme na zavádění insolvenčního zákona do praxe a na hesla o nových šancích dlužníkům. Výsledkem jsou prázdné schránky firem bez jakéhokoliv majetku, a stav, kdy více než polovina věřitelů nedostane ani korunu. Naproti tomu, jasné podmínky současné procedury oddlužení pevně stanovené na počátku procesu, které insolvenční správci i soudci pravidelně kontrolovali, přispěly ke skvělým výsledkům pravděpodobně nejúspěšnější oddlužovací procedury v rámci EU.

MÝTY

Stát je připraven umožnit oddlužení velkému počtu dlužníků zachycených do dluhových pastí.

FAKTA:
Zkušenosti z minulých let ukázaly, že lidé osobnímu bankrotu věří. Lze očekávat, že zmírněné podmínky oddlužení využije značné množství dlužníků. Několikanásobný nárůst oddlužovacích případů vyvolá řadu kritických míst v harmonogramu celého procesu. Prvním kritickým místem bude kapacita sepisovatelů insolvenčních návrhů. Například na Slovensku po přijetí novely čekají dlužníci 4 až 6 měsíců na sepsání návrhu. Druhý kritický bod představuje kapacita insolvenčních správců. Při trojnásobném nárůstu případů oddlužení v příštích deseti letech, můžeme očekávat kulminaci počtu případů v roce 2022. Na 1 správce tak bude připadat 870 dlužníků (při současném počtu 483 insolvenčních správců). Časová zátěž 1 správce vynaložená na 1 dlužníka představuje 11 minut za měsíc. A třetím kritickým bodem je zatíženost insolvenčních soudů. Zvýšení počtu soudců i pracovníků soudů je možné, vyžaduje však delší časové období, a samozřejmě také materiální zabezpečení.

VYSVĚTLENÍ:
Změna v systému oddlužovacích procesů je zásadní, a bude vyžadovat nárůst kapacit všech aktérů. Jeví se nanejvýš rozumné, aby se rozšířil okruh administrátorů řízení. Současní exekutoři jsou svým profesním vybavením první dobrou volbou. Přesto ani dalších 150 exekutorů nemusí navýšení případů stačit. Také zajištění potřebného soudního aparátu bude obtížné z hlediska personálního, a bude vyžadovat značné náklady i postupný časový náběh plného provozu.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Ekonomické teorie uvádějí, že v dobrých časech si zaděláváme na krizi. Česká republika by se mohla pyšnit nejefektivnější oddlužovací procedurou v Evropě, a přesto ji chce od základů změnit. Čeští dlužníci prokazují výborné schopnosti ve splácení dluhů, a přesto se domníváme, že jsme zemí s nejzadluženějšími občany v rámci EU.

K dlužníkům jsme navíc přistoupili jako k nesvéprávným subjektům. Říkáme jim, že jsou oběti, že za své dluhy nemohou, a že mají nárok na oddlužení. Dlužníky jsme tím připravili o to nejdůležitější - uvědomění si odpovědnosti za své jednání. Při žádostech o vstup do oddlužení lidé nebudou muset předkládat seznam závazků. Insolvenční návrh za ně napíše někdo jiný, a pak se jich ujme obslužný personál (správce, soudce) a provede je oddlužovací procedurou. A nedej bože, kdyby v konci soudce nechtěl dlužníkovi oddlužení schválit! Dlužník by odcházel s pocitem, že byl obelhán, a nedostal to, na co měl nárok.

Řada lidí využije zmírněné podmínky pro snadné osvobození od dluhů, a začne oddlužení pokládat za normální řešení své finanční situace. Lidé změní ustálené vzorce jednání a přenesou je i na své děti. V průběhu jedné generace se vytvoří sociální skupina lidí, která si bude půjčovat bez ohledu na své příjmy, a bude se vyčleňovat na okraj společnosti. Tato skupina rozšíří řady současných sociálně vyloučených lidí, kteří žijí ze sociálních dávek.

Česká společnost se historicky řadí mezi rovnostářské společnosti s malými sociálními rozdíly. Přístupem k snadnému oddlužování přispějeme k rozdělení české společnosti na odpovědné občany platící své závazky a občany, kteří nebudou považovat své dluhy za problém. V době ekonomické krize pak může dojít k polarizaci společnosti, kdy veřejnost přestane tolerovat své neplatící spoluobčany.

Uvědomujeme si, že legislativní práce na novele oddlužení trvají minimálně rok a půl, a že asi není politicky průchodné novelu úplně odmítnout. Jako nejlepší ze špatných řešení, které podle našeho názoru přinese nejméně škody, se jeví přijetí zmírněných podmínek oddlužení pouze pro dlužníky s většinovými dluhy vzniklými před 1. 12. 2016, datem přijetí zákona o spotřebitelském úvěru. Na průběhu řízení se „starými“ dlužníky by se ukázaly problémy, na které upozorňujeme, avšak nijak by to neovlivnilo řízení s „novými“ dlužníky vedená podle dobře zavedené procedury.