//Vláda chtěla využít nouzový stav k prosazení zrychleného plošného oddlužení

Vláda chtěla využít nouzový stav k prosazení zrychleného plošného oddlužení

Minulé pondělí dne 2.11.2020 schválila vláda překvapivě návrh na plošné zkrácení insolvenční procedury oddlužení z pěti na tři roky, a to pro všechny dlužníky bez výjimek. Novelu insolvenčního zákona vláda hodlá projednat urychleně v nouzovém režimu. K návrhu novely insolvenčního zákona – sněmovní tisk č. 1073 uvádíme připomínky a hodnocení analytické společnosti InsolCentrum z pohledu dat:

 Návrh nepatří do projednání v režimu legislativní nouze:

 Vláda předkládá návrh koncepční změny institutu oddlužení vycházející z implementace evropské směrnice č. 2019/1023, která je připravována již delší dobu a nemá přímou souvislost s nouzovou situací. Žádná současná data o exekucích či insolvencích neprokazují, že by stát musel reagovat okamžitě. Argument, že přijetím novely se stát připraví na nástup ekonomické krize a na zadlužení fyzických osob není na místě. V této době nelze seriózně odhadnout, na které skupiny osob a v jakém rozsahu ekonomická krize dopadne. Vláda by se měla zabývat problémy občanů a podnikatelské veřejnosti, na které pandemická krize naléhavě dopadá právě teď.

Návrh je nepřipravený:

Z textu návrhu ani z jeho důvodové zprávy nevyplývá identifikace osob, pro které je novela připravována. Návrh se plošně vztahuje na všechny zadlužené lidi a nerozlišuje mezi občany a živnostníky. Návrh nediferencuje ani mezi různorodým postavením jednotlivých dlužnických skupin, a zcela opouští i zvýhodnění některých kategorií – dětí, hendikepovaných osob či důchodců. Vláda neví, kteří lidé se nachází v dluhových pastí. Z interpelace poslance Zbyňka Stanjury a z následných odpovědí ministrů financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a spravedlnosti vyplynulo, že údaje o konkrétních dlužnících v exekucích má pouze ministryně financí. Na ostatních ministerstvech se vedou exekuce podle čísel jednacích, a tak se nelze dozvědět, kdo jsou exekuční dlužníci. Centrální evidence exekucí má ve své databázi smíchané údaje aktuálních exekučních dlužníků s dlužníky, kteří jsou v insolvenčních řízeních anebo se již oddlužili.

Podíváme-li se na tabulku věkové struktury exekučních dlužníků tak zjistíme, že ženy tvoří pouze 36,52 % z celkového počtu dlužníků. Zadluženi jsou tedy více muži, jejichž počet dosahuje 63,48 % z celkového počtu. Z tabulky je zřejmé, že nejvíce jsou exekucemi zasaženi lidé v aktivním věku mezi 25. až 60. rokem, kteří činí 85,4 % exekučních dlužníků. Z údajů by na první pohled vyplývalo, že nejzranitelnější skupinou jsou muži v produktivním věku, kterým musíme neprodleně pomoct. Na tomto závěru však něco nehraje, jak asi každý cítí.  Vysvětlení můžeme pravděpodobně nalézt v historii vzniku a příčin dluhů. V České republice neměli lidé v období socialismu žádnou zkušenost s dluhy a jejich splácením. Po změně ekonomického systému Češi reagovali na nové tržní podmínky tradičně konzervativně a pomalu. K zadlužování občanů začalo docházet ve větší míře až po roce 2000, kdy začala křivka půjček a posléze nesplácených úvěrů strmě stoupat. Lidé neměli zkušenost s důsledky nesplácení, a nové finanční operace se učily používat i finanční instituce či různí soukromí půjčovatelé. Tato doba sebou nesla všechny znaky nezralého trhu, s nekalými praktikami, lichvou na straně věřitelů a nízkou finanční gramotností či malou odpovědností na straně dlužníků. Při půjčování byli muži aktivnější, a mnozí z nich posléze nezvládli své dluhy splácet. Primárním důvodem těchto půjček tedy nebyla nouze, ale zájem vylepšit si svoji ekonomickou situaci moderně – půjčkou, jak doporučovala neustálá reklama v televizi i v jiných médiích.

Tabulka věkových kategorií 208 tis. exekučních dlužníků
Věková kategorie
Dlužníci celkem %
Muži %
Ženy %
0 – 10
0,02
0,01
0,01
11 – 20
0,18
0,11
0,07
21 – 24
2,92
1,67
1,25
25 – 30
11,27
6,75
4,52
31 – 40
26,60
17,21
9,38
41 – 50
28,26
18,65
9,91
51 – 60
19,27
12,36
6,91
61 – 64
5,19
3,29
1,91
65+
6,29
3,44
2,85
CELKEM
100
63,48
36,52

Zpracovalo: InsolCentrum
Zdroj: Data poskytnutá exekutory

Hypotéze důvodů zadluženosti lidí, zejména mužů v produktivním věku, svědčí i doba přijetí prvních půjček. Z dokumentů věřitelů v insolvenčních řízeních vyplývá, že přihlašují pohledávky, které měly často vznik v první dekádě tohoto století. Lidé si po nesplacení prvních půjček vzali půjčky další, až zjistili, že nejsou schopni je splácet. A pak vytloukali klín klínem. Ale protože se nejedná o bezmocné lidi, dlužníci se posléze dokázali adaptovat na exekuční řízení a šikovně se vyhýbat placení. O tom svědčí převaha dlužníků, kteří změnili své bydliště na úřad, případně se nevyskytovali v místě trvalého bydliště, a uměli se bránit proti prodeji svého majetku. Řada z těchto lidí, opět zejména mužů, si zajistila obživu buď čistě v šedé ekonomice, nebo částečně tak, aby na účet dostávala mzdu pouze v hodnotě nezabavitelného minima, a zbytek na ruku. Z tohoto důvodu je významná část exekucí nedobytná, a exekutoři s tím nemohou nic dělat. Samozřejmě existují lidé či skupiny lidí, kteří jsou opravdu bezmocní a bez pomoci nejsou schopni se ze své dluhové situace dostat. Ale právě tyto lidi a skupiny bychom měli umět definovat, znát jejich socioekonomický status a připravovat jim řešení na míru.

Analýzu českých dlužníků, kterým vláda navrhuje vyřešeni jejich dluhové problematiky v rámci implementace evropské směrnice, bychom měli mít k dispozici co nejdříve. Aby se nestalo, že budeme bezmyšlenkovitě přejímat řešení doporučovaná západními zeměmi. Dlužnické spektrum obyvatel těchto zemí může být kvalitativně odlišné, a může být tvořeno z převážné části lidmi, kteří opravdu nejsou schopni ekonomické aktivity. Podle statistik ČNB, ČSÚ, MPSV jsou však Češi v posuzovaných charakteristikách schopnosti splácet úvěry, míry chudoby, čerpání sociálních dávek na velmi dobré úrovni. Mezinárodní organizace Eurostat navíc hodnotí české občany jako druhé nejlepší ve splácení závazků. V příštích letech pravděpodobně čekají jak Českou republiku, tak i ostatní evropské země horší doby. S přihlédnutím k tomuto vývoji je však tím více potřeba si uvědomovat naši pozici a připravovat nikoli paušální, ale konkrétní kroky pro konkrétní adresáty.

Návrh není prodiskutován se širokou veřejností:

Návrh je zásadní změnou insolvenčního zákona a paušálním zmírněním podmínek oddlužení pro všechny dlužníky, občany i živnostníky. Jde o významnou úpravu oddlužení, která by v případě přijetí měla nepřímý dopad na všechny občany. Změna by se významně dotkla věřitelů, kterými jsou v přeneseném slova smyslu také občané. Zadlužení lidé, vůči kterým novela směřuje, totiž dluží nejenom soukromým věřitelům, ale také státu, respektive všem daňovým poplatníkům. Pohledávky státu se pohybují v předběžně uváděné výši zhruba 55 mld. Kč. Veřejnost by pravděpodobně souhlasila s oddlužením lidí bezmocných, invalidů, seniorů, kteří nemají možnost si přivydělávat či matek samoživitelek. Avšak v současné době, kdy část veřejnosti bude mít problém udržet si svůj životní standard, se ochota oddlužovat muže v aktivním věku, kteří se vyhýbali splácení svých dluhů, může prudce snížit. Břemeno pomoci dlužníkům totiž na svých bedrech v konečném důsledku ponesou všichni čeští občané, tedy i členové nízkopříjmových domácností, senioři i často zmiňované matky samoživitelky. Vědomí, že pomáhají ekonomicky schopným, avšak neodpovědným dlužníkům, kteří se vezou na vlně pomoci dlužníkům, může vyvolat u části společnosti frustraci.

Návrh ve své konečné podobě nebyl projednán s insolvenčními správci ani s insolvenčními soudci. Soudci i správci by měli být připraveni na nárůst agendy. U soudů by mělo dojít k materiálnímu i personálnímu posílení insolvenčních oddělení tak, aby se vše jako obvykle nedohánělo v době zahlcení agend. Za tři roky od přijetí návrhu lze navíc očekávat vrchol schvalovacího procesu, kdy by insolvenční soudci ve stejném období projednávali ukončení oddlužovacího řízení tří různých druhů podle tří různých zákonných úprav. Návrh by však měl být diskutován také s věřiteli, protože oni zaplatí za zmírnění podmínek pro oddlužení. A jak budou reagovat věřitelé z řad pronajímatelů, členů SVJ a vůbec občanů, kteří někomu půjčili a nic nedostanou zpět?

Postup státu (resp. MSp) je mediálně nešťastný.

 Dlouhodobý postup státu (respektive MSp) při tvorbě, změnách a aplikaci exekučních a insolvenčních právních norem se nejeví příliš šťastný. Po přijetí exekučního řádu a zřízení institutu soudních exekutorů se již v prvních letech objevovaly stížnosti na nesprávný postup exekutorů a lichvářské metody některých věřitelů. MSp řadu let praxi exekutorů i lichvářské praktiky mlčky tolerovalo a na situaci nereagovalo, aby pak pod vedením ministra Roberta Pelikána provedlo mediální obrat. Dlužníci byli ministrem označeni za oběti nevolnického systému, exekutoři a zejména věřitelé za obchodníky s chudobou. Česká republika zobrazovaná jako země s pandemií exekucí a milionem (neověřený údaj) lidí v dluhových pastích bylo pak častým a vděčným tématem pro česká média. Také politici se masově hlásili k záchraně dlužníků jako skvělé PR strategii. Podívejme se, jaký vliv měla vystoupení ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a jeho prohlášení o nutnosti odpouštění dluhů z období roku 2015 na vývoj počtu povolených oddlužení. Dlužníci pragmaticky usoudili, že je zbytečné splácet po dobu pěti let minimálně 30 % z hodnoty svých dluhů, když budou mít šanci na odpuštění větší části dluhů. Ke zmírnění podmínek oddlužení skutečně v roce 2019 došlo.

Graf povolených oddlužení v letech 2015 – 2018

Prohlášení ministra spravedlnosti Roberta Pelikána o odpuštění dluhů

Oddlužovací novela

Zpracovalo: InsolCentrum
Zdroj: Insolvenční rejstřík

 V průběhu kampaně médií označujících Česko jako zemi chudoby úplně zanikly výsledky insolvenční procedury oddlužení prováděné podle původní právní úpravy insolvenčního zákona. Oddlužení bylo v období let 2008 až 2020 soudem povoleno 213 tisícům lidí. Z nich již téměř 80 tisíc dlužníků oddlužení dosáhlo. K tomuto datu se aktuálně oddlužuje v oddlužovacím řízení v České republice cca 116 tisíc lidí. Z dat je vidět, že po povolení oddlužení bylo zhruba 90 % procent dlužníků schopno dodržovat splátkový kalendář a splnit podmínky oddlužení. A místo toho, aby lidé splatili požadovaných 30 % z hodnoty svých dluhů, tak průměrně uhradili 56 % z hodnoty pohledávek přihlášených věřiteli. Jedná se velký úspěch soudů, správců a zejména dlužníků. Lze předpokládat, že ve zmírněných podmínkách podle právní úpravy platné od 1.6. 2019 budou dlužníci také úspěšní.

Asi byste čekali, jak se bude Česká republika pyšnit tímto úspěchem a používat jej jako vzor pro další vývoj. Opak je pravdou. Místo inspirace oddlužení jako společensky i ekonomicky prospěšné metody osvobození od dluhů, stát podporuje změkčení exekucí. Pro dlužníky je v současné době ekonomicky výhodnější zůstávat ve statusu exekučního dlužníka, protože mu zůstane ke spotřebě více peněz. A tak místo, aby se exekuční dlužníci přesunuli do insolvenčního procesu oddlužení, zůstávají stále ve stejné pozici, kdy je exekutor nemůže exekvovat. A domnívají se (a jak vidno správně), že nejlepší je neplatit a čekat, až budou oddluženi bez námahy.  Ze zkušeností neziskových organizací, které pracují s dlužníky i z praxe sociálních pracovníků vyplývá, že v rodinách některých exekučních dlužníků se začíná objevovat generace dětí, která následuje vzorce chování rodičů a považuje zadlužování za normální způsob existence.

Doporučení k návrhu:

Návrh novely insolvenčního zákona by měl být stažen a připravován na základě dat a analýz exekučních dlužníků. Při konstruování návrhu podmínek oddlužování by mělo být přihlédnuto k socioekonomickému postavení a možnostem jednotlivých skupin dlužníků. Návrh by měl respektovat spravedlivý přístup a zvýhodňovat dlužníky, kteří projevovali snahu a zaplatili alespoň část svých dluhů. Návrh by měl být široce diskutován a podrobně probírán s aktéry, kteří jej budou aplikovat. Pro aplikaci novely by v předstihu měly být připraveny podmínky. Věřitelé by měli dostat šanci vyjádřit své názory a vyčíslit o co přichází. Ministerstva by měla dát do pořádku svá data o exekučních dlužnících, aby bylo jasné, kolik jich vlastně je, jak velkou částku a za co dluží. MSp. by mělo přimět Exekutorskou komoru, aby poskytla data Centrální evidence exekucí ke kontrole.

Zpracovala: Jarmila Veselá

jednatelka společnosti InsolCentrum
zaměřené na analýzu insolvenčních a exekučních dat