Česká republika není zemí chudoby s milionem lidí v dluhové pasti, ale naopak prosperujícím státem

Vážení uživatelé,
českým mediálním prostorem se v posledních několika letech šířily katastrofické zprávy o zadluženosti českých domácností. Údajně až milion obyvatel naší republiky se má nacházet v dluhové pasti. Tyto údaje nekorespondují s pozitivními daty ČNB, ČSÚ ani Eurostatu o stavu české ekonomiky.

InsolCentrum proto ve spolupráci s Hospodářskou komorou spustilo projekt „Vše o insolvencích v ČR“. Na portálu www.insolcentrum.cz zjistíte například aktuální údaje o počtu insolvenčních řízení, složení dlužníků, výši dluhů a míře uspokojení věřitelů. Budete mít možnost filtrovat údaje podle regionu a lokality. Je to poprvé, kdy se dozvíte, kolik je aktuálně v České republice insolvenčních řízení. Každý uživatel si může na šesti mapách najít svůj kraj, okres, město či obec a podívat se na počty konkrétních typů insolvencí.

Věděli jste, že…

• v oddlužení je aktuálně 114 000 obyvatel ČR (tj. 1,3 % populace nad 15 let)?
• v konkurzu se nachází pouze 0,2 % všech živnostníků a 0,7 % firem?
• v současnosti probíhá v celé ČR pouze 44 reorganizací?

Výsledky provedených analýz ukazují překvapivě dobrou schopnost občanů ČR v oddlužení uspokojovat své věřitele. Prokazují také, že uspokojení věřitelů je tím vyšší, čím vyšší je osobní majetková odpovědnost dlužníka – pouze 7 % v konkurzech firem, 16 % v konkurzech živnostníků a 56 % v případě osobních oddlužení.

Proč je tedy Česká republika označována jako země chudoby s pandemií exekucí a milionem lidí v dluhové pasti? Ani my v InsolCentru jsme to nechápali. Představa země s téměř desetinou hluboce zadlužené populace je i v rozporu se zdravým ekonomickým úsudkem. Takový stát by vykazoval výrazně horší makroekonomické charakteristiky (vysokou nezaměstnanost, růst sociálních dávek atp.) než České republika a docházelo by v něm také k většímu sociálnímu napětí. Proto jsme pátrali po zdroji chybných informací. Údaje o exekucích vede ve své centrální evidenci Exekutorská komora. Z těchto dat pak byla vytvořena mapa exekucí. Několik měsíců jsme proto jednali s Exekutorskou komorou a chtěli si ověřit data o počtu dlužníků a o množství exekucí. Nepodařilo se nám však získat ani jeden údaj.

Požádali jsme proto o spolupráci tři obce, které měly mít podle mapy exekucí jeden z nejvyšších podílů občanů v exekuci. Výsledky testů nás šokovaly. Počty občanů těchto obcí, kteří se reálně nacházejí v exekuci, jsou mnohonásobně nižší. Např. obec Vrbno nad Lesy nemá 70 procent obyvatel v exekuci, ale pouze 12 procent. Z uvedeného vyplývá, že Exekutorská komora má ve své evidenci značné nesrovnalosti (pravděpodobně zachycuje jednoho dlužníka vícekrát) a pak vydává navenek nadhodnocené údaje.

Jedná se o zásadní věc. Úvahy o tom, jak změnit pravidla pro řešení dluhů občanů vycházely v posledních letech z chybných údajů a dospěly v mnoha otázkách k mylným závěrům. Pro značnou část médií i politiků se navíc exekuce staly nosným tématem kampaní zaměřených na protivěřitelskou rétoriku a tendenci pomáhat dlužníkům za každou cenu. Obavy z dluhové pasti desetiny české populace ovlivnily veřejné mínění. Sedm z deseti Čechů vnímá podle lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu zadlužení obyvatel jako závažný problém. Strach z pandemie exekucí se promítl i do činnosti státních orgánů včetně justice, kde v současné době dochází k prověřování pravomocných rozhodnutí.

Dlouhodobá zpochybňování oprávněnosti exekucí a dehonestace aktérů exekučních procesů – a to jak věřitelů, tak exekutorů, advokátů a posléze i soudů – negativně ovlivnila mínění určité části obyvatel. Podle výzkumu agentury Median z října 2018 polovina z nízkopříjmové části obyvatel se zkušeností s exekucemi přestává věřit v demokracii a právní stát.