Odborný seminář Budoucnost insolvencí
V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se dne 23. dubna 2024 od 10:00 hodin konal odborný…
Průzkum postojů starostů k zadlužení občanů
InsolCentrum zpracovalo pro Svaz měst a obcí průzkum postojů starostů k zadlužení občanů a novele insolvenčního zákona. Ankety se zúčastnil významný vzorek 564 starostů z obcí a měst napříč všemi kraji v ČR. Výstupy byly prezentovány na společné tiskové konferenci Svazu měst a obcí a InsolCentra dne 26.4.2020 konané v sídle ČTK v Opletalově ul. 5, v 10 hodin.
CÍLEM ANKETY BYL PRŮZKUM POSTOJŮ STAROSTŮ:
• k problému zadlužení občanů
• k problému zadlužení občanů
k novele insolvenčního zákona týkající se oddlužení
1. DOSAVADNÍ VÝVOJ ODDLUŽENÍ A SOUČASNÝ STAV V ČR
Interaktivní mapa oddlužení
Data k 1. 1. 2021
Zdroj dat: Insolvenční rejstřík, ČSÚ, MV, InsolCentrum.
Jak probíhal proces oddlužení
V letech 2008 -2020
Zdroj dat: Insolvenční rejstřík, ČSÚ, MV, InsolCentrum.
NAVRHOVANÉ PARAMETRY NOVELY ODDLUŽENÍ
• plošné oddlužení za 3 roky jak pro spotřebitele,
tak i podnikatele
• při vynaložení veškerého úsilí dlužníkovi stačí uhradit
věřitelům 36 × 1 089 Kč, tj. 39 204 Kč bez ohledu na
výši dluhu
• zranitelné kategorie nemají výjimku
2. ODPOVĚDI NA ANKETNÍ OTÁZKY
PARAMETRY ANKETY
• dotazník v elektronické podobě
• osloveni členové SMO
• odpovědělo 564 starostů
• průřez obcí mezi všemi kraji
• zastoupeny malé, střední i velké obce a města
• anketu zpracovala analytická společnost InsolCentrum, odborný konzultant doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc., FSE UJEP
V jakém kraji se nachází Vaše obec/město?
Kolik obyvatel žije ve Vaší obci/městě?
Představuje zadlužení Vašich občanů a jejich exekuce či insolvence pro obec/město významný problém?
Co mohlo být podle Vašeho názoru prvotním impulsem vzniku dluhových problémů většiny dlužníků ve Vaší obci/městě?
Jaký dopad podle Vás bude mít koronavirová krize na schopnost občanů Vaší obce/ města splácet své závazky?
Jak důležité je pro Vaši obec/město mít přehledné informace o občanech, kteří se ocitnou v exekucích a insolvencích?
Za jakých podmínek je správné odpustit člověku v insolvenci dluhy?
Jak důležité je, aby dlužník, který žádá o oddlužení prokázal, že se snažil podle svých možností závazky odpovědně řešit (navyšovat příjmy, šetřit výdaje, konsolidovat půjčky, komunikovat s věřiteli atp.)?
Pro které skupiny občanů v insolvenci je opodstatněné zkrátit délku oddlužení z pěti let na tři roky (možnost více odpovědí)?
Plošné oddlužení za tři roky při významném snížení minimální hranice splacených dluhů je přístupem, který
Do jaké míry považujete za důležité, aby stát finančně podpořil sociální činnost zajišťovanou pracovníky obcí/měst určenou občanům, kterým hrozí, že se ocitnou v exekuci či insolvenci?
STANOVISKO INSOLCENTRA
Stát se pohybuje od zdi ke zdi – nejprve fandí věřitelům – nyní amnestuje dlužníky.
Vysílá signál, že dluhy se nemusí platit.
Může dojít ke skokovému zlomu v platební morálce občanů.
Jde o historickou změnu v přístupu k plnění závazků.
Odpuštěné dluhy uhradí všichni občané a dlužníkům místo pomoci neuvážený přístup ublíží.
Již dnes mnozí lidé považují neplacení dluhů za standard – zadlužují se i jejich děti.
Nakonec dlužníci skončí na okraji společnosti.
STÁT BY MĚL VÍCE NASLOUCHAT ODBORNÍKŮM A STAROSTŮM
STANOVISKO STAROSTY Františka Kroutila:
Problém je v důvodech vzniku dluhů, nezodpovědnosti některých
dlužníků i praktikách některých prodejců a finančních institucí.
Obec si nevybírá své postavení věřitele, platí za komunální odpad, elektřinu,
plyn, vodu. Pokud je neplatí jeden, zaplatí je všichni.
Je potřeba předcházet vzniku dluhů, přistupovat k dlužníkům individuálně.
Příliš snadné oddlužení je špatným signálem vůči všem občanům,
včetně samotných dlužníků.
Vidíme kolem sebe, že se z nezodpovědného zadlužování stává standard,
často přebíraný v rodinách.
NEPLACENÍ DLUHŮ NESMÍ BÝT STANDARDEM
STANOVISKO SMO
Svaz podporuje většinový postoj starostů, kteří nesouhlasí s plošným
oddlužením za tři roky při podstatném snížení hranice splacených dluhů.
Dluhy nemizí, jen za ně zaplatí jiní, v případě pohledávek obcí všichni občané.
Další odpouštění dluhů snižuje platební morálku občanů, motivuje
k zadlužování a neplnění závazků.
Návrh snižuje motivaci poctivých dlužníků ke splacení větší části dluhu,
zároveň zvyšuje obecnou motivaci k zadlužování.
Řešení dluhových problémů obyvatel je potřeba hledat jinde.
ZA NESPLACENÉ DLUHY JEDNOHO ZAPLATÍ NAKONEC VŠICHNI
Prezentaceke stažení
METODIKA VÝZKUMU STAROSTŮ
Dotazník pro výzkum starostů byl vytvořen pracovníky InsolCentra a distribuován ve spolupráci se Svazem měst a obcí. Jeho ředitelka se obrátila na všechny členy tohoto Svazu s žádostí o vyplnění dotazníku prostřednictvím portálu pro tvorbu a zpracování dotazníků Survio. Svaz měst a obcí sdružuje více než 2.700 obcí, tj. 44 % z celkového počtu obcí ČR a reprezentuje tak zhruba 80 % obyvatel ČR. Šetření proběhlo od 8.1.2021 do 18.1.2021.
Na zmíněném portálu proběhlo 1200 návštěv respondentů, z nich 47 %, tj. 564 starostů dotazník úspěšně vyplnilo, což činí 20 % z celkového počtu členů Svazu měst a obcí. Jestliže celkem je v ČR více než 6200 obcí, činí získaný soubor 9 % z celkového počtu ČR. Je třeba poznamenat, že důvody vyššího podílu starostů, kteří dotazník nevyplnili (53 %), nebyl explicitně sledován. Lze se ovšem vcelku oprávněně domnívat, že hlavním důvodem byl buď fakt, že se dané obce toto téma netýká, tj. není tam nikdo zadlužený, případně jde o jednotlivce, nebo že se tito starostové necítili být kompetentní k jeho vyplnění, tj. postrádali příslušné znalosti. Podle výsledků šetření lze ovšem usuzovat spíše na platnost prvního z uvedených důvodů.
Struktura souboru podle základního kritéria, tj. velikostní skupiny obcí, byla následující:
Na zmíněném portálu proběhlo 1200 návštěv respondentů, z nich 47 %, tj. 564 starostů dotazník úspěšně vyplnilo, což činí 20 % z celkového počtu členů Svazu měst a obcí. Jestliže celkem je v ČR více než 6200 obcí, činí získaný soubor 9 % z celkového počtu ČR. Je třeba poznamenat, že důvody vyššího podílu starostů, kteří dotazník nevyplnili (53 %), nebyl explicitně sledován. Lze se ovšem vcelku oprávněně domnívat, že hlavním důvodem byl buď fakt, že se dané obce toto téma netýká, tj. není tam nikdo zadlužený, případně jde o jednotlivce, nebo že se tito starostové necítili být kompetentní k jeho vyplnění, tj. postrádali příslušné znalosti. Podle výsledků šetření lze ovšem usuzovat spíše na platnost prvního z uvedených důvodů.
Struktura souboru podle základního kritéria, tj. velikostní skupiny obcí, byla následující:
| do 1000 | 47% | - |
| 1000-1999 | 17% | - |
| 2000-4999 | 17% | - |
| 5000-9999 | 8% | - |
| 10000-19999 | 4% | - |
| 20000-49999 | 4% | 11% |
| 50000-99999 | 2% | 11% |
| 100000 a více | 1% | 11% |
Pro další zpracování je vhodné méně zastoupené varianty sloučit (11 %).
Pro úplnost je třeba dodat, že nejvýraznější rozdíl mezi takto získanou velikostní strukturou obcí zastoupených svými starosty ve výzkumu a její dostupnou podobou podle dat ČSÚ (ovšem dle výsledků Sčítání z roku 2011!), je v zastoupení malých obcí (do 1000 obyvatel). Jejich podíl je (či v roce 2011 byl) 77 %, obcí s 1000-1999 obyvatel je (bylo) 12 % a obcí 2000-4999 6 %. Zastoupení větších obcí bylo marginální. Je tedy zřejmé, že ve struktuře získaného souboru byly nadhodnoceny především nejmenší obce. To by také podporovalo výše uvedenou hypotézu o příčinách většího podílu těch starostů, kteří dotazník nevyplnili (v nejmenších obcích lze očekávat také nejmenší zastoupení dlužníků, a tedy i nejmenší potřebu či ochotu dotazník vyplnit).
Zpracoval: Odborný konzultant doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc., FSE UJEP
Pro úplnost je třeba dodat, že nejvýraznější rozdíl mezi takto získanou velikostní strukturou obcí zastoupených svými starosty ve výzkumu a její dostupnou podobou podle dat ČSÚ (ovšem dle výsledků Sčítání z roku 2011!), je v zastoupení malých obcí (do 1000 obyvatel). Jejich podíl je (či v roce 2011 byl) 77 %, obcí s 1000-1999 obyvatel je (bylo) 12 % a obcí 2000-4999 6 %. Zastoupení větších obcí bylo marginální. Je tedy zřejmé, že ve struktuře získaného souboru byly nadhodnoceny především nejmenší obce. To by také podporovalo výše uvedenou hypotézu o příčinách většího podílu těch starostů, kteří dotazník nevyplnili (v nejmenších obcích lze očekávat také nejmenší zastoupení dlužníků, a tedy i nejmenší potřebu či ochotu dotazník vyplnit).
Zpracoval: Odborný konzultant doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc., FSE UJEP
Další články
Názory veřejnosti na problematiku oddlužování
Tiskovou konferenci, kterou pořádala Unie zaměstnavatelských svazů ČR, se konala 22.4.2024 od 10 hodin. Řečníci…
Mezičtvrtletní nárůst insolvenčních řízení ve všech krajích ČR za…
Analytická společnost InsolCentrum představila předběžná data o insolvenčních řízeních v České republice za 1. čtvrtletí…
