Insolcentrum s.r.o.

Rozhovor

Milostivé léto skončilo a je čas účtovat

Hovoříme se zakladatelkou a jednatelkou analytické společnosti InsolCentrum JUDr. Jarmilou Veselou. Konkursní noviny č. 3/2022 (www.kn.cz)

Petr Blahuš: Před několika týdny skončil institut tzv. „milostivého léta“ populisticko-politický předvolební projekt určený na pomoc chronickým neplatičům, dlužníkům, asociálům a příživníkům na sociálním systému tohoto státu. A rozhostilo se rozpačité ticho; ani tzv. neziskovky, tyjící z vládních dotací, tedy peněz nás všech, které byly hlavním motorem tohoto nesystémového a podle mnohých i nezákonného právního aktu raději mlčí, než aby nemuseli přiznat, že to celé bylo fakticky na nic: kdo platil své dluhy už předtím, ten milostivé léto nepotřeboval. A asociálové ho stejně nevyužili, i když ho dostali na stříbrném podnose až pod nos. Jak milostivé léto hodnotíte vy, ve světle vašich analytických údajů? A kdo tedy na milostivém létu vlastně vydělal, krom několika politiků?

Deklarovaným cílem akce nazvané podle biblických motivů „Milostivé léto“ bylo ulevit dlužníkům od dluhů na veřejnoprávních pohledávkách, které jsou vymáhány soudními exekutory. Zaplacením jistiny a paušální částky 908 Kč na účet exekutora mělo dojít k vypořádání celého dluhu včetně příslušenství. Při zdůvodňování smyslu akce uváděli politici i neziskové organizace, že tento postup umožní v krátké době velkému množství dlužníků vypořádat se se svými dluhy, které byly zatíženy vysokým příslušenstvím. Původní odhady se pohybovaly ve stovkách tisíc dlužníků, kteří se osvobodí od svých závazků. Veřejnost však nikdy neviděla konkrétní čísla a informace o tom, kdo jsou dlužníci, na něž by se měla právní úprava vztahovat. Také nikdo neviděl RIA, hodnocení dopadu legislativní úpravy Milostivého léta do dlužnických i věřitelských vztahů.

PB: Ptám se i proto, že z úst stejných politiků plus představitelů ODS, kterým dnes patří ministerstvo spravedlnosti, se už začíná mluvit o tom, že by milostivé léto nemuselo být slovy biblických mužů ze Starého zákona výjimečným dobrodiním jednou za 49 let, ale už na podzim chtějí tuto právní normu přes rozporuplné výsledky zopakovat. Takže nás to zase bude stát strašnou spoustu peněz. Co si tom myslíte? Nebude to u nás nakonec pravidlem stejně, jako se za komunistů strhával rovnou z platu povinný desátek na „pomoc rozvojovým zemím“, správněji řečeno na export terorismu a politické diverze do světa?

V InsolCentru jsme od počátku byli poměrně skeptičtí k této akci a ke zvolenému postupu. Nebylo nám například jasné, proč se odpouštění příslušenství dluhů týká pouze části veřejnoprávních pohledávek? Proč je třeba amnestováno příslušenství pohledávek státních orgánů exekvovaných soudními exekutory a nikoli pohledávek exekvovaných samotnými státním orgány? Proč se odpouštění příslušenství týká pohledávek obcí a měst? V obcích a městech žijí různorodí dlužníci a tyto municipality přistupují k vymáhání dluhů podle svých specifik a podle rozhodování místních samospráv. Milostivé léto zasáhlo do práv obcí a měst, a připravilo je o určitou část aktiv bez jejich výslovného souhlasu. Část argumentů o nepřiměřeně vysokém příslušenství nemůže obstát v případě, že dlužník neplatí své závazky po desetiletí. Vymáhání pohledávek něco stojí, také soudní poplatky nejsou zadarmo. A říci, že se pohledávky vymáhat nebudou, je zcela mimo jakékoliv uvažování, neboť je v rozporu s povinností péče řádného hospodáře.

PB: Nebylo by fér, aby teď stát i ty neziskovky, které rozdávaly z našich peněz dobrodiní těm, kteří si to nezasloužili, vyložili karty na stůl a ukázali, kolik celá tahle nádhera stála, kolik na to vynaložili fi nančních prostředků z kapes daňových poplatníků?

Kapitolou samo o sobě velmi zvláštní se nám jevil přístup k dlužníkům. Milostivým létem jsme dlužníky de facto nabádali, aby preferovali placení jednoho dluhu před jiným. Zcela jsme tak porušili zásady, na nichž je založeno závazkové právo a principy vymáhání pohledávek v exekučních a insolvenčních řízeních. Co si mají myslet zadlužení lidé, kteří s vypětím veškerého úsilí již splatili všechny své závazky (kvůli čemuž nyní žijí v nedostatku), při pohledu na své spoluobčany, kteří dlouhodobě dluhy neplatí? Určitá část dlužníků je totiž schopna vyhýbat se exekucím, přičemž si v rámci šedé ekonomiky udržuje standard, na který spousta ostatních občanů nemůže ani pomyslet. Jednoduše shrnuto: Milostivé léto motivuje dlužníky, aby své dluhy neplatili a počkali si na další odpouštění příslušenství nebo na částečnou dluhovou amnestii v rámci novely insolvenčního zákona. Dosavadní přístup státu prokázal, že neplacení dluhů a čekání na zmírňování podmínek splácení se dlužníkům zatím vyplácí. Postup, který zákonodárci zvolili při přijímání právní úpravy Milostivého léta se může také ocitnout na hraně ústavnosti. Zatím nebyla ústavní stížnost podána, ale ústavní právníci by pravděpodobně našli v přijaté právní úpravě Milostivého léta řadu protiústavních principů.

PB: Nemyslíte si, že by bylo zkrátka lepší u chronických dlužníků, kteří třeba své dluhy nesplácejí sedm a více let a ještě se stále dál a dál zadlužují nařídit pracovní povinnost? Třeba jen pro správu měst a obcí čistit chodníky a parky, aby se nemohli vymlouvat, že nemohou dělat nic těžkého. Prostě nepracuješ, neplatíš své závazky, tak nejez. Víte, musím bydlet v Ústí nad Labem a tady vidím, jak si vždy v den výplaty sociálních dávek jezdí celé velké famílie taxíky nebo velkými auty pro sociální dávky, které pak vzápětí utratí v nedalekém obchodním centru; když tohle vidí jejich přepočetné děti, mají už od malička jasný příklad, že nemusí celý život sáhnout na práci, ba ani se obtěžovat se žebrotou a budou se mít lépe, jak ti hlupáci, co chodí do práce. A je samozřejmé, že to, co vidím já, vidí i lidé z oken svých kanceláří nebo jdoucí po noční ve fabrice do obchodu nakoupit si jídlo a že jim to dost silně vadí.

V InsolCentru jsme byli velmi zdrženliví v hodnocení akce, a vůbec jsme ji veřejně před jejím ukončením nekomentovali. Říkali jsme si, že se třeba můžeme mýlit a přijatá právní úprava opravdu mnoha dlužníkům pomůže. Milostivé léto však nyní skončilo a je čas účtovat. Veřejnost by se měla od exekutorů dozvědět, kteří dlužníci amnestii splácení příslušenství pohledávek využili. Také největší nezisková organizace Člověk v tísni by měla transparentně vyhodnotit sbírku SOS Milostivé léto. Na webu Milostivé léto je uvedeno, že dárci poskytli na splácení jistin 17 mil. Kč, přičemž se jednalo pouze o 245 dlužníků.

PB: Nebylo by tváří v tvář válce v Evropě, vše dusící inflaci připomínající Velkou hospodářskou krizi 1929-33 a raketového zdražování základních potravin a energií pro tento stát a jeho politiky výhodnější, aby se zaměřili na hrozící masové sociální krizi a bouře, do kterých vyženou statisíce slušných občanů, do té doby platících všechny své závazky, než se jen populisticky snažit pomoci pár tisícům chronických asociálů, ždímajících tento systém? Zvláště, když jiné vlády všude kolem nás, kolem České republiky, ceny těchto životně důležitých komodit nebo energií snižují nebo aspoň jejich cenu zastropují? Nějak takhle se totiž dostal k moci v Německu Rakušan Hitler, když využil stoupající bídy lidí, klesající schopnosti politiků řešit sociální krizi i nenasytnost nadnárodního velkokapitálu a bankovnictví…

Co by se měli zákonodárci, státní orgány, věřitelé i veřejnost dozvědět? Všichni bychom měli zjistit, kdo jsou lidé, kteří si zaplatili jistinu sami. Také kdo jsou lidé, za které platili jejich dluhy dárci? Měli bychom znát podrobnosti o všech těchto osobách, zda jde o muže či ženy, jak jsou staří, jaké mají majetkové poměry, jaké příjmy, kde bydlí, zda se jednalo o jediný dluh či nikoli, kolik případně zbývalo dluhů ke splácení, jaké byly jistiny a k nim následující příslušenství? Tak bychom se mohli konečně dozvědět něco bližšího o dlužnících, nikoli jen obvyklé stesky, že se jedná o matku samoživitelku. Seriózní analýza dat ukáže, kolik lidí se vlastním zaplacením jistiny skutečně zbavilo dluhové pasti. Také by mělo být postaveno na jisto, kolik dosud splácejících dlužníků využilo této šance, neboť u takových osob by se dalo předpokládat, že své dluhy splatí v plné výši. Domníváme se, že bez přesných dat nelze plánovat další strategii oddlužování, o pokračování Milostivého léta nemluvě. Dopadem pandemie koronaviru ve spojení s válečným konfliktem na Ukrajině se podle našeho názoru zásadně změní veřejný postoj k dlužnické problematice. Doposud jsme žili v době blahobytu, rozvoje filantropie a poskytování skutků milosrdenství (mnohdy i neúčinných), prostě proto, že to k této době patří. Také je z historie známo, že v dobách hojnosti společnost ztrácí své instinkty a zabývá se věcmi marginálními. Minulé desetiletí existence České republiky bez pochyb náleželo k ekonomicky dobrým obdobím. Přesto jsme z médií i od některých politiků slýchali, že naše země je zemí chudoby s milionem lidí v dluhových pastích. Nebyla to pravda a ani zatím to není pravda. Ve skutečnosti Česká republika není chudou zemi a její občané náleží v evropském měřítku mezi jedny z nejméně materiálně deprivovaných příslušníků EU. Příčina vyššího počtu zadlužených lidi, než bychom v tradičně konzervativní a odpovědné české populaci očekávali, je dána nezkušeností občanů s půjčováním peněz a s důsledky nesplácení. Češi neměli v období socialismu možnost se s tvrdým byznysem půjček setkat. V období po roce 2000 prudce narostl objem úvěrů v selhání a lidé teprve začali poznávat, co je to exekuce a posléze také insolvenční řízení. Stát jim přitom vůbec nepomáhal se v těchto oblastech orientovat. Nejprve fandil věřitelům, přijímal pro-věřitelské zákony a vůbec nepostihoval lichvu. Pak úplně obrátil a v posledních letech převzal jednostrannou rétoriku některých neziskovek, podle které dlužníci za své dluhy nemohou a zaslouží si oddlužit za každou cenu. Dalo by se očekávat, že s vývojem politického a ekonomického sytému v naši zemi se stabilizují i názorové tendence k řešení zadluženosti občanů. Bohužel situace posledního měsíce ukazuje, že nás pravděpodobně čeká turbulentní období provázené ekonomickými problémy, ve kterém nelze stabilizaci názorů očekávat. Jedinou schůdnou cestu představují řešení založená na analýze přesných dat o dlužnících a jejich dluzích. Teprve po jejím vyhodnocení lze navrhovat vhodná a funkční řešení dlužnických problémů českých občanů. Nesmíme zapomínat, že současné krizové období s určitou pravděpodobností způsobí nárůst počtu nových dlužníků, kteří se od těch stávajících mohou lišit charakterem dluhů i motivacemi splácet. Aktuálně nemá český stát dostatečné údaje o současných exekučních dlužnících. Z mála dostupných údajů o lidech v exekuci však vyplývá, že matky samoživitelky a senioři tvoří minoritní skupiny. Typickým exekučním dlužníkem podle statistik je muž ve věku 44 let. Z celkového počtu dlužníků tvoří muži 63 procent. 85 procent z celkového počtu dlužníků tvoří lidé v produktivním věku 25-60 let. Právní úpravy jsou však adresované zejména ohroženým lidem v nouzi, často představovaným právě obrazy matek samoživitelek nebo bezmocných seniorů. Myslíte si, že je správné nazývat muže v nejlepším věku obětí věřitelů a říkat jim, že za své dluhy nemohou? Z psychologického hlediska těžko najdete horší přístup. A pak se nemůžeme divit, že většina dlužníků místo hledání příležitosti ke splácení svých závazků hledá šanci, jak se placení vyhnout a počkat na zmírnění podmínek splácení a na různé dluhové amnestie typu Milostivého léta. Přínos akce Milostivé léto shledáváme v tom, že (snad) bude mít veřejnost možnost znát tvrdá data o dlužnících a dluzích. Výsledky jistě mnohé napoví. Na závěr považujeme za nutné uvést, že je společensky prospěšné pomoci dlužníkům v těžké sociální či zdravotní situaci. Pro ně by však měla být přijata speciální opatření doplněná individuální sociální pomocí.

Zdroj: Konkursní noviny č. 3/2022

Další články

Oddlužení za tři roky povede k nulovému uspokojení věřitelů, varují odborníci
21Zář

Oddlužení za tři roky povede k nulovému uspokojení věřitelů,…

Česká justice zveřejnila článek, který se zabývá připravovanou novelou insolvenčního zákona, která chce zkrátit dobu…

Je v zájmu společnosti pomoci dlužníkům. Jsou ale všichni bezmocní?
20Čvn

Je v zájmu společnosti pomoci dlužníkům. Jsou ale všichni…

Projít insolvencí není bezbolestné, ale dává každému dlužníkovi možnost životního restartu. Měla by být pravidla…

InsolCentrum vítá výzkumy k oddlužení, varuje však před neuváženým řešením
03Čvn

InsolCentrum vítá výzkumy k oddlužení, varuje však před neuváženým…

Hostem rozhovoru pro SZ Byznys byla jednatelka společnosti InsolCentrum JUDr. Jarmila Veselá. „Čeká nás doba,…