Rozhovor
Vyhodnocení akce „Milostivé léto“ by mohlo ukázat cestu jak dál s oddlužením
Hovoříme se zakladatelkou analytické společnosti InsolCentrum JUDr. Jarmilou Veselou.
V posledním loňském čísle Konkursních novin vyšel článek nazvaný „Tři mýty, které stvořily obraz typického českého dlužníka“. V rozhovoru popisovala zakladatelka analytické společnosti InsolCentrum JUDr. Jarmila Veselá okolnosti, které vedly veřejnost k mylnému názoru na současného českého dlužníka. Podle jejího soudu jsou jak široká veřejnost, tak mnohdy i lidé z finanční branže ovlivněni mediálním obrazem dlužníka. Prodejnost médií se odvíjí od emocionálního zásahu konzumenta, a proto redaktoři velmi často volí „dramatický“ příběh zobrazovaný schématickou stále se opakující postavou dlužníka, nejčastěji matky pečující o ohrožené děti. Proto jsme se JUDr. Veselé zeptali:
Karel Žítek: Jak se lidé dostávají do dluhových pastí a o jaké dlužníky většinou jde?
Lidé, kteří se nacházejí v dluhových pastích mnohdy uvádějí, že prvotní příčinou jejich zadlužení byla nezaplacená jízdenka a nepřiměřeně vysoké náklady na její vymáhaní. Na základě dlouholetých zkušeností z práce s dlužníky i podle získaných dat InsolCentra se však jedná o velmi raritní případy. Je lidsky pochopitelné, že lidé před kamerou nebo před novináři zvolí raději všeobecně akceptovatelný odkaz na nemravný nárůst příslušenství nezaplacené jízdenky než na vlastní nezodpovědnost. Považuji obecné hodnocení vzniku dluhových pastí lidí z důvodů nezaplaceného jízdného jako první mýtus. Z analýzy dat v insolvenčním rejstříku vyplývá, že prvotním důvodem zadlužení byly neuvážené půjčky.
KŽ: A druhý mýtus?
Druhý mýtus je vtělen do již zmíněné představy typického dlužníka jako matky samoživitelky. Ve skutečnosti téměř dvě třetiny z celkového počtu exekučních dlužníků tvoří muži.
KŽ: Minulých šest let nejen média, ale i představitelé státu charakterizovali dlužníky jako chudáky a oběti věřitelů…
Z vystoupení politiků zaznívalo, že dlužníci nejsou schopni splatit ani část svých závazků, a měli by proto být všichni plošně oddluženi za krátkou dobu při minimálních splátkách. V hodnocení dlužníků jako obětí a bezmocných jedinců neschopných splácení dluhů shledávám třetí mýtus, proti kterému se ohrazuji. Odmítám tento názor v bytostném zájmu samotných dlužníků, protože je připravuje o schopnost vzít osud do vlastních rukou. Na závěr minulého rozhovoru jsem proto slíbila, že v dalším čísle Konkursních novin budu v rozhovoru pokračovat.
KŽ: Co byste tedy doporučovala jako vhodné řešení dluhových problémů?
Předně bych chtěla uvést, že jsem si vědoma zoufalého postavení některých dlužníků. Jedná se však o minoritní část z celkového počtu dlužníků. Považuji za velmi důležité, aby stát věděl, o jaké dlužníky se jedná a znal jejich socioekonomické poměry, možnosti splácení i schopnosti další životní existence. V těchto případech se přikláním k individuálnímu přístupu a k oddlužení za velmi mírných podmínek. Je však potřebné těmto lidem nacházejícím se v těžké situaci zcela jednoduše a jasně říkat, že se v budoucnu nesmí zadlužovat, když nemají jistotu splacení závazků. Také je jim potřeba velmi zřetelně zdůraznit, že je to poprvé a na dlouhou dobu naposledy, kdy za ně společnost dluhy zaplatí. Sociální pomoc doprovázená srozumitelnou finanční výukou a požadavkem pracovní povinnosti (u těch dlužníků u nichž to lze požadovat) je základním předpokladem pro možnost oddlužení. Je to navíc jediná cesta, jak alespoň část z těchto lidí převést od dluhových pastí do budoucnosti nezatížené zadlužením. Je však potřebné si přiznat, že vždy budou existovat určité typy lidí, kteří prostě řádného způsobu života nejsou schopni. I oni by však měli dostat šanci.
KŽ: V minulém rozhovoru jste říkala, že stát má zoufalý nedostatek informací o lidech v dluhových pastích, zejména v exekucích. Je tomu skutečně tak?
O osobách v insolvenční proceduře oddlužení víme téměř vše. Víme, jaká je věková struktura dlužníků, že převažují lidé v produktivním věku. Víme, že se muži více zadlužují, ale více také splácí. Z analýzy údajů v insolvenčním rejstříku vyplývá, že mužů vstoupilo do oddlužení o trochu více než žen (o 2 %), více jich však přestalo splácet, a tak na konci procesu je poměr mužů a žen osvobozených od dluhů stejný – padesát na padesát. Lidé v oddlužení uhradili svým věřitelům v průměru 56 procent z hodnoty přihlášených pohledávek. Schopnost splácení je velmi podobná i z regionálního hlediska. Při hodnocení výše uspokojení věřitelů podle krajů jsme nezaznamenali významnější rozdíly, což je poměrně překvapující při rozdílné ekonomické kondici těchto regionů. Ke konci prosince, kdy se koná tento rozhovor, InsolCentrum ještě nemá k dispozici údaje za celý rok 2021. Avšak s drobnou mírou nepřesnosti lze uvést, že od roku 2008 do 2021 bylo oddlužení povoleno celkem zhruba 262 tisícům osob, přičemž oddlužení zatím splnilo zhruba 126 tisíc lidí. Aktuálně se stále oddlužuje cca 112,5 tisíc osob. Pouhým 24 tisícům dlužníků bylo oddlužení zrušeno. Celková bilance úspěšnosti oddlužení je ohromující. Porovnejme ji s hodnocením recidivy pachatelů trestních činů. Zatímco recidiva odsouzených osob se pohybuje okolo 75 procent, insolvenční proceduru nezvládlo splácet a vrátilo se do života s dluhy pouhých devět procent dlužníků. Jestliže se dosavadní trendy potvrdí, tak v horizontu pěti let bude od dluhů osvobozeno téměř čtvrt milionu lidí. Uvedená data prokazují excelentní výsledek, jehož příčinou byly jasně stanovené parametry oddlužení a z nich vyplývající důvěra všech účastníků procesu. Jedná se o významný úspěch soudů, insolvenčních správců a zejména samotných dlužníků včetně jejich rodin. Také veřejnost vnímala oddlužení jako spravedlivý akt milosrdenství pomáhající jak dlužníkům, tak v konečném důsledku i celé společnosti.
KŽ: Jak jsou na tom dlužníci v exekucích?
Když se vrátím k dlužníkům v exekucích, tak musím konstatovat, že údaje o nich nejsou k dispozici. Politici, média i neziskové organizace stále uvádí, že Česká republika je zemí s mimořádně vysokým počtem exekucí. Jediný v současné době alespoň trochu relevantní zdroj dat o exekucích však představují pouze data z Centrální evidence exekucí. Podle sdělení bývalé ministryně spravedlnosti i představitelů Exekutorské komory ČR jsou v datech více než 700 tisíc exekučních dlužníků zařazeny také exekuce osob, které se oddlužují nebo se dokonce již oddlužily. Z mála dostupných dat poskytnutých exekutory vyplývá, že téměř dvě třetiny z celkového počtu exekučních dlužníků tvoří muži. 85 procent osob v exekucích představují lidé v produktivním věku, kteří si již zvykli na život v exekucích a nejsou motivováni splácet dluhy v rámci oddlužení. Podrobné údaje, ze kterých by bylo možno analyzovat jednotlivé skupiny exekučních dlužníků, bohužel dostupné nejsou. Stát tak stojí před obtížným úkolem řešit dluhové zatížení osob, o nichž toho mnoho neví. A k tomu všemu lze očekávat vznik nových typů dlužníků, jejichž závazky budou zapříčiněny ekonomikou krizí provázenou vysokou inflací, růstem cen energií či dalšími dosud neprojevenými příznaky.
KŽ: Co by pomohlo?
Je nesporné, že dluhové pasti českých občanů vyřeší pouze systémové řešení představované jejich vstupem do insolvenční procedury oddlužení. K tomu, aby nová politická reprezentace mohla zvolit správné oddlužovací parametry, bude potřebovat přesná data o dlužnických skupinách. Při nastavení velmi mírných podmínek pro oddlužení připomínajících téměř dluhovou amnestii se může stát, že veřejnost ztratí důvěru ve spravedlivost tohoto procesu. Neměli bychom zapomínat, že více než 90 procent starostů obcí vyjádřilo nesouhlas s plošným tříletým oddlužením za zmírněných podmínek splácení. Současná pandemie koronaviru navíc ukázala, že bez důvěry občanů se vládní opatření zcela míjejí účinkem. V očekáváném období ekonomické krize lze předpokládat, že mnozí občané budou mít víc starostí s vlastními závazky, než aby podporovali snadné oddlužení lidí v produktivním věku.
KŽ: Závěr rozhovoru by měl skončit příznivě…
Podle mého názoru můžeme získat částečné informace o exekučních dlužnících z vyhodnocení akce „Milostivé léto“. Stát přijal právní úpravu, podle které se mohli dlužníci u veřejnoprávních exekučních pohledávek zaplacením jistiny osvobodit od příslušenství. Bude důležité vyhodnotit dopady přijaté právní úpravy a dozvědět se, jací dlužníci příležitost využili. Měli bychom mít šanci zjistit, kterým veřejnoprávním institucím bylo plněno, a kolik činí prominuté příslušenství. Koneckonců se jedná o prostředky nás všech, které již byly vynaloženy na vymáhací proces. Klíčovou informaci představují údaje o dlužnících. Zda se jedná o muže či ženy, v jakých věkových kategorií a zejména s jakými dluhy? Cílem právní úpravy bylo osvobození dlužníků od exekucí. Vyhodnocení výsledků akce by mělo ukázat, kolik dlužníků se opravdu osvobodilo z dluhových pastí, a navíc by nám osvětlilo podrobnosti o typech dlužníků a charakteru jejich dluhů. Tyto údaje by velmi pomohly při přípravě novely insolvenčního zákona.
Zdroj: Konkursní noviny č. 2/2022
Další články
Ekonomické, sociální a politické dopady novely oddlužení
Komplexní materiál s infografikou představuje vnitřní data z procesu oddlužení a charakteristiky zadlužených lidí. Nechybí v něm názory…
Analýza zpracovatelů insolvenčních návrhů
Předmětem analýzy jsou zpracovatelé insolvenčních návrhů spojených s návrhy na povolení oddlužení dostupných v Insolvenčním…
V ČR bylo loni podáno nejméně insolvenčních návrhů od…
V loňském roce v ČR bylo podle předběžných dat podáno 21.375 insolvenčních návrhů, což je…
