Hovoříme se zakladatelkou analytické společnosti InsolCentrum JUDr. Jarmilou Veselou.
V posledním loňském čísle Konkursních novin vyšel článek nazvaný „Tři mýty, které stvořily obraz typického českého dlužníka“. V rozhovoru popisovala zakladatelka analytické společnosti InsolCentrum JUDr. Jarmila Veselá okolnosti, které vedly veřejnost k mylnému názoru na současného českého dlužníka. Podle jejího soudu jsou jak široká veřejnost, tak mnohdy i lidé z finanční branže ovlivněni mediálním obrazem dlužníka. Prodejnost médií se odvíjí od emocionálního zásahu konzumenta, a proto redaktoři velmi často volí „dramatický“ příběh zobrazovaný schématickou stále se opakující postavou dlužníka, nejčastěji matky pečující o ohrožené děti. Proto jsme se JUDr. Veselé zeptali:
Karel Žítek: Jak se lidé dostávají do dluhových pastí a o jaké dlužníky většinou jde?
Lidé, kteří se nacházejí v dluhových pastích mnohdy uvádějí, že prvotní příčinou jejich zadlužení byla nezaplacená jízdenka a nepřiměřeně vysoké náklady na její vymáhaní. Na základě dlouholetých zkušeností z práce s dlužníky i podle získaných dat InsolCentra se však jedná o velmi raritní případy. Je lidsky pochopitelné, že lidé před kamerou nebo před novináři zvolí raději všeobecně akceptovatelný odkaz na nemravný nárůst příslušenství nezaplacené jízdenky než na vlastní nezodpovědnost. Považuji obecné hodnocení vzniku dluhových pastí lidí z důvodů nezaplaceného jízdného jako první mýtus. Z analýzy dat v insolvenčním rejstříku vyplývá, že prvotním důvodem zadlužení byly neuvážené půjčky.
KŽ: A druhý mýtus?
KŽ: Minulých šest let nejen média, ale i představitelé státu charakterizovali dlužníky jako chudáky a oběti věřitelů…
KŽ: Co byste tedy doporučovala jako vhodné řešení dluhových problémů?
Předně bych chtěla uvést, že jsem si vědoma zoufalého postavení některých dlužníků. Jedná se však o minoritní část z celkového počtu dlužníků. Považuji za velmi důležité, aby stát věděl, o jaké dlužníky se jedná a znal jejich socioekonomické poměry, možnosti splácení i schopnosti další životní existence. V těchto případech se přikláním k individuálnímu přístupu a k oddlužení za velmi mírných podmínek. Je však potřebné těmto lidem nacházejícím se v těžké situaci zcela jednoduše a jasně říkat, že se v budoucnu nesmí zadlužovat, když nemají jistotu splacení závazků. Také je jim potřeba velmi zřetelně zdůraznit, že je to poprvé a na dlouhou dobu naposledy, kdy za ně společnost dluhy zaplatí. Sociální pomoc doprovázená srozumitelnou finanční výukou a požadavkem pracovní povinnosti (u těch dlužníků u nichž to lze požadovat) je základním předpokladem pro možnost oddlužení. Je to navíc jediná cesta, jak alespoň část z těchto lidí převést od dluhových pastí do budoucnosti nezatížené zadlužením. Je však potřebné si přiznat, že vždy budou existovat určité typy lidí, kteří prostě řádného způsobu života nejsou schopni. I oni by však měli dostat šanci.
KŽ: V minulém rozhovoru jste říkala, že stát má zoufalý nedostatek informací o lidech v dluhových pastích, zejména v exekucích. Je tomu skutečně tak?
KŽ: Jak jsou na tom dlužníci v exekucích?
Když se vrátím k dlužníkům v exekucích, tak musím konstatovat, že údaje o nich nejsou k dispozici. Politici, média i neziskové organizace stále uvádí, že Česká republika je zemí s mimořádně vysokým počtem exekucí. Jediný v současné době alespoň trochu relevantní zdroj dat o exekucích však představují pouze data z Centrální evidence exekucí. Podle sdělení bývalé ministryně spravedlnosti i představitelů Exekutorské komory ČR jsou v datech více než 700 tisíc exekučních dlužníků zařazeny také exekuce osob, které se oddlužují nebo se dokonce již oddlužily. Z mála dostupných dat poskytnutých exekutory vyplývá, že téměř dvě třetiny z celkového počtu exekučních dlužníků tvoří muži. 85 procent osob v exekucích představují lidé v produktivním věku, kteří si již zvykli na život v exekucích a nejsou motivováni splácet dluhy v rámci oddlužení. Podrobné údaje, ze kterých by bylo možno analyzovat jednotlivé skupiny exekučních dlužníků, bohužel dostupné nejsou. Stát tak stojí před obtížným úkolem řešit dluhové zatížení osob, o nichž toho mnoho neví. A k tomu všemu lze očekávat vznik nových typů dlužníků, jejichž závazky budou zapříčiněny ekonomikou krizí provázenou vysokou inflací, růstem cen energií či dalšími dosud neprojevenými příznaky.
KŽ: Co by pomohlo?
Je nesporné, že dluhové pasti českých občanů vyřeší pouze systémové řešení představované jejich vstupem do insolvenční procedury oddlužení. K tomu, aby nová politická reprezentace mohla zvolit správné oddlužovací parametry, bude potřebovat přesná data o dlužnických skupinách. Při nastavení velmi mírných podmínek pro oddlužení připomínajících téměř dluhovou amnestii se může stát, že veřejnost ztratí důvěru ve spravedlivost tohoto procesu. Neměli bychom zapomínat, že více než 90 procent starostů obcí vyjádřilo nesouhlas s plošným tříletým oddlužením za zmírněných podmínek splácení. Současná pandemie koronaviru navíc ukázala, že bez důvěry občanů se vládní opatření zcela míjejí účinkem. V očekáváném období ekonomické krize lze předpokládat, že mnozí občané budou mít víc starostí s vlastními závazky, než aby podporovali snadné oddlužení lidí v produktivním věku.
KŽ: Závěr rozhovoru by měl skončit příznivě…
Zdroj: Konkursní noviny č. 2/2022
Komplexní materiál s infografikou představuje vnitřní data z procesu oddlužení a charakteristiky zadlužených lidí. Nechybí v něm názory…
Předmětem analýzy jsou zpracovatelé insolvenčních návrhů spojených s návrhy na povolení oddlužení dostupných v Insolvenčním…
V loňském roce v ČR bylo podle předběžných dat podáno 21.375 insolvenčních návrhů, což je…
