Týdeník EKONOM pořádal debatu pod názvem Česko v době dluhů, kde mezi diskutujícími byla i Jarmila Veselá z InsolCentra. Záměrem debaty bylo poradit českým podnikům, jak zvládnout nadcházející těžkou ekonomickou situaci. Účastníci debaty se také zamýšleli nad tím, zda české právo má dostatek nástrojů, které mohou pomoci českým podnikům krizi přežít. Platí i v tomto případě, že štěstí přeje připraveným?
Jarmila Veselá nejprve komentovala stav insolvencí v České republice. „Situace týkající se insolvencí je stále dobrá, malý nárůst můžeme vidět v počtu návrhů u podnikatelských insolvencí. Srovnáme-li období od ledna do srpna letošního a loňského roku, tak se jedná o nárůst o 5 %, tedy o 32 návrhů. Vzhledem k tomu, že v České republice máme zhruba 460 000 aktivních firem, tak z hlediska nárůstu insolvencí zatím o nic nejde.“
Po krizi v roce 2009 byla časová prodleva, než se recese propsala do vyššího počtu insolvencí. Vrchol konkurzů firem byl zaznamenán až v roce 2013. Rozdílná situace byla v krajích, místy insolvence podniků rostly rychleji. Můžeme očekávat něco podobného i tentokrát? „Pokud krize nepřeroste do úplně nových parametrů, tak můžeme očekávat, že dopady na insolvence podniků či živnostníků budou časově delší. Zpoždění je vlastně pravidelnou součástí naší ekonomické struktury a kultury.“, uvedla Jarmila Veselá.
Debata účastníků směřovala k vysvětlení rozdílů mezi konkurzem a reorganizací. Reorganizací je oproti konkurzům minoritní počet, ročně jsou povoleny pouze desítky reorganizací. Je pravda, že očekávaný výnos je nižší v konkurzu než v reorganizaci? „Je to základní princip, který nám právo říká, že reorganizace se volí tehdy, pokud by byl výnos v konkurzu nižší. Reorganizace jsou určeny pro větší firmy, které mají větší životaschopnost, protože není úplně jednoduché připravit podklady, aby mohla být reorganizace podniku schválena a podklady pro to, aby dotčená firma mohla poté žít dál.“, zmínila Jarmila Veselá.
Údaje ohledně očekávaného uspokojení z reorganizací a konkurzů podniků nelze jednotně interpretovat. „V případě konkurzů má InsolCentrum přesná data, protože u ukončených případů je dané, jak řízení dopadlo, kolik dostali zaměstnanci, dodavatelé, stát atd. Reorganizace je ukončena splněním reorganizačního plánu, tedy splněním nějaké základní fáze přežití a ta firma funguje dál. InsolCentrum sleduje osudy těchto firem a pravdou je, že se často tyto firmy po splnění reorganizace dostávají opět do potíží. Nelze tedy říci, že by každá reorganizace z dlouhodobého hlediska byla úspěšná, nicméně je potřeba vnímat reorganizace jako prostředek pro to, aby se zejména významné firmy mohly dostat ze své úpadkové situace.“, uvedla Jarmila Veselá.
České podniky v krizi mají možnost využít tzv. moratoria, což je opatření, které pomáhá firmám, které jsou v problémech, aby získaly soudní ochranu před věřiteli a mohly fungovat dál. Jarmila Veselá představila data o počtu moratorií v minulé ekonomické recesi a během covidové krize. „V roce 2009 bylo soudem prohlášeno 18 moratorií, kdy 5 dlužníků „přežilo“ a nebylo dotčeno insolvencí, jedná se o 28 % efektivitu. S příchodem covidu bylo možné využít mimořádných moratorií, které uzákonil lex covid, tím se zvýšil počet prohlášených moratorií. V letech 2020 a 2021 bylo 146 moratorií, z nichž v současné době je zatím nedotčeno insolvencí 47 % podniků. Moratorium je tedy způsob, který by podniky v té poslední fázi mohly využívat.“
Závěrem Jarmila Veselá uvedla, že současná doba přináší opravdu hrozbu mimořádné recese, ale neměli bychom být jen negativní. Na druhou stranu je totiž potřeba vnímat, že to změní myšlení lidí, kteří řídí podniky, nebo myšlení samotných vlastníků. V tom by mohl být ten ozdravný nebo inspirativní prvek, mnoho věcí se bude muset řešit okamžitě, rychleji, a to by v delším horizontu mohlo znamenat i něco pozitivního. Nová doba bude potřebovat nová rozhodná řešení.
