Search
Close this search box.

Server Lidových novin nedávno publikoval v rubrice “Názory” následující článek Jarmily Veselé.

Česká republika se ocitá v bezprecedentní situaci. Po odeznění koronaviru mohou nastoupit krizové procesy v hospodářské oblasti včetně řetězení platební neschopnosti a pandemie bankrotů.

 

Jak je stát připraven na tuto výzvu? Vláda předložila do Poslanecké sněmovny návrh insolvenčního zákona, jehož podstatou je plošné rychlé oddlužení všech dlužníků bez rozdílu jejich sociálního postavení, věku, zdravotních dispozic, a dokonce i výše jejich dluhů. Uvolnění lidí z dluhových pastí a jejich návrat do života nezatíženého nesplatitelnými závazky se jeví jako společensky prospěšný krok. Zamysleme se však nad jednotlivými souvislostmi a konečnými účinky této svými důsledky spíše dluhové amnestie.


Stát neví, kolik lidí se nachází ve stavu předlužení, a nemá tudíž představu o jednotlivých skupinách dlužníků a jejich socioekonomických statusech. Současně také nemá k dispozici informace o výši dluhů, věřitelích, regionálním rozložení dlužnické struktury atd. Prominutí dluhů je přitom zásadní krok, kterým stát zasahuje do vlastnických práv věřitelů, a tím i do života všech občanů. Stát je totiž jedním z významných věřitelů. Pohledávky státu (zejména zdravotních pojišťoven) vůči zadluženým lidem dosahují desítek miliard korun.

 

Z analýzy dat insolvenčního rejstříku provedené InsolCentrem vyplývá, že v letech 2008 až 2020 soudy povolily oddlužení téměř čtvrt milionu obyvatel. Ke konci roku 2020 se již 105 tisíc osob oddlužilo, 115 tisíc osob stále splácí a od svých dluhů se pravděpodobně osvobodí. Jen 20 tisíc osob splácení nezvládlo a z procedury vypadlo. Lidé byli schopni v rámci pětiletého splátkového kalendáře uhradit v průměru 56 procent z hodnoty svých dluhů. Ze skutečnosti, že pouhých 10 procent účastníků oddlužení přestalo splácet, je zřejmá vysoká efektivita tohoto typu insolvenční procedury. Jde o významný úspěch insolvenčních soudů, správců a zejména dlužníků. Úspěšné výsledky procedury oddlužení nemají v evropském srovnání obdoby, avšak v ČR nebyly vůbec doceněny.

 

Co se tedy lze dozvědět o lidech stojících před branou oddlužení? V InsolCentru jsme zpracovali údaje o 208 tisících skutečných exekučních dlužnících. Z analýzy vyplývá, že v exekucích se nachází procentuálně daleko více mužů než žen (muži 63 %, ženy 37 %). Většina dlužníků (85 %) jsou lidé v produktivním věku. Typickým exekučním dlužníkem je muž ve věku 44 let, který se nezdržuje v místě svého oficiálního bydliště, má mnoho věřitelů a exekucí a v této situaci se nachází řadu let. Po prvním šoku ze vzniku dluhů se tito lidé dokázali adaptovat na status dlužníka, měnit své bydliště, upravovat si zdroj příjmů a unikat vymáhání dluhů exekutory.

Neuvážená dluhová amnestie

Jestliže bez relevantních dat plošným zákonem umožníme každému dlužníkovi bez ohledu na jeho sociální a platební možnosti, aby se snadno oddlužil, dopouštíme se historického zásahu do zavedených právních i společenských vztahů. Na jedné straně půjde o ekonomické ztráty věřitelů, mezi které náleží všichni občané. Při velmi střízlivém odhadu uhradí dlužníci v rámci zmírněných podmínek o 100 miliard korun méně, než jsou schopni zaplatit. Ale těchto 100 miliard je menší ztrátou oproti skokovému obratu v platební morálce lidí. Jestliže ekonomicky schopným dlužníkům umožníme snadné oddlužení bez jejich vlastního přičinění, pak je utvrzujeme v postoji, že dluhy se nemusí platit. A tím je učíme natahovat ruku, spoléhat na dávky sociální podpory a čekat, že stát za ně problém vyřeší. Devět z deseti sociálních pracovníků se již setkalo se zadlužováním druhé generace dlužníků. Před nástupem očekávané ekonomické krize by šlo o kritický impuls s vážnými důsledky pro ekonomiku i pro vnímání společenských rozdílů mezi lidmi.

 

Stát sice stejně jako u pandemie nemá k dispozici správná data, ale nabízí se mu názor odborné veřejnosti. A na rozdíl od pandemie je celá insolvenční odborná obec jednotná. Právní experti, insolvenční správci, ekonomové i podnikatelská veřejnost jednotně varují před neuváženým dopadem plošného oddlužení do ekonomiky státu. Také tradičně neutrální soudy tentokrát vyjadřují obavy před přijímáním právní úpravy bez řádného vyhodnocení současného stavu a mají strach ze zatížení soudní soustavy.

 

V nynější turbulentní době před parlamentními volbami však mohou expertní varování zapadnout. Nezapomínejme však na názory veřejnosti. Ta je sice ochotna pomoci, avšak pouze v omezené míře a jenom dlužníkům se sociálními či zdravotními problémy. Podporu plošné dluhové amnestie by voliči mohli některým politikům ve volbách nepěkně sečíst.

 

Společnost InsolCentrum se zabývá analýzou insolvenčních dat a jejich ekonomických a sociologických souvislostí

 

 

Autor:  J a r m i l a   V E S E L Á
jednatelka společnosti InsolCentrum

Datum vydání: 19.05.2021
Zdroj: Lidové noviny

Další články

Odborný seminář Budoucnost insolvencí
23Dub

Odborný seminář Budoucnost insolvencí

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se dne 23. dubna 2024 od 10:00 hodin konal odborný…

Názory veřejnosti na problematiku oddlužování
22Dub

Názory veřejnosti na problematiku oddlužování

Tiskovou konferenci, kterou pořádala Unie zaměstnavatelských svazů ČR, se konala 22.4.2024 od 10 hodin. Řečníci…

Mezičtvrtletní nárůst insolvenčních řízení ve všech krajích ČR za 1. čtvrtletí 2024
05Dub

Mezičtvrtletní nárůst insolvenčních řízení ve všech krajích ČR za…

Analytická společnost InsolCentrum představila předběžná data o insolvenčních řízeních v České republice za 1. čtvrtletí…